Temné noci přikryté mlhou, stejně jako tajemství, která nosíme hluboko v sobě. Blízko, ale zároveň tak daleko. Silná, ale zároveň tak křehká. Říká se, že čas, všechny rány zahojí. Ale u těch hlubších, nestačí pouze tikot hodin. Uteklo spousta dní, rány se prohlubují. Lepší zdraví napomoct, než klesat do hlubin. Od té doby není lehké se sebou žít. Přiznat si, že je to něco, co čas už nespraví. Kdy z přikládání stal se neuhasitelný plamen, hřející, tajemství skrývající,

( únor, březen, duben, srpen, září ) Nevidím cestu. Necítím štěstí. Vidím utrpení. Cítím bolest. Slzy z očí. Kdy to skončí(m)? Marně...

Kdy budu už konečně připravena opustit svoje tělo a mysl.. Stát se ničím, či jinou formou života. Je to nechuť v život, je to nechuť v...

Víra, která drží nás při životě, víra, která postupně opouští tě. Věci které nedokážu vysvětlit, Věci, které ona, stihla mi nastínit....

Čím víc času se bojíš, tím míň času máš na život. Nejsem to já, proti komu zbrojíš, sama v sobě, hledám ten důvod. Udělali si z nás...

Byla to předpověď, kterou přehlédla zas. Stačilo málo, ale další strach stihl nárůst. Bylo to víc než jen oční potička a slovní zápas....

Vyvolává moje pravé já, bez něj se cítím jako bestie bezcitná. Ta prokletá rostlina zelená. Rozpolcená. Občas pocit jako by tu byly...

Sebral si mi pocit bezpečí, sebral mi bezpečný domov. Byla jsem tvůj vězeň, jaká ironie. Vězněm člověka který vyšel z lochu. Teď...

Pohybujete se kolem, bezcharakterní krysy. Chodíte mezi námi, tváříte se jako lidi. Jsou to jen představy, dávám jim život, zato vnáší...

Věřila jsem v dobrotu lidstva.. Jak jsi jenom mohla? Byla to jen malá jiskra. Získala ten dokument. Pro získání více informací. Co když...

Jsou to představy. Málokteré se uskuteční. Ať už se vidím ve vězení mezi černýma tlamama, nebo v pouliční potyčce, která se vyhrotí víc,...

Tápám. Nevím co tu dělám a proč tu vlastně jsem. Následuju tě “Jedenáctko”, ale začínám mít pocit, že nejsi až tak osudová. Neustále...

Jsem Mia. Celým jménem Marie Höschová. A důvod toho co zde budu psát? Jako malé dítě, jsem vyrůstala na vesnici, spolu se svým...

Být silnějším v tomhle světě. A jelikož jsem ještě nenašla píseň, která bude doprovázet moje psaní,.. Je to něco, čím bych se měla stát.....

Jak snadné by bylo vzdát se toho všeho, jak sobecky by to na všechny působilo.. Přijde jí, že je na to už svým způsobem i připravená....

Až budeš mít ten pocit, že to světlo, které uvádělo směr ve tvém životě, najednou zhaslo.. Neuvěřím, dokud neuvidím že mé tělo opouští....

Některé věci prostě nevysvětlíš. Je to shoda náhod? Otázek bych mohla pokládat mnoho, ale i tak bych se nikam nedostala. Je to jenom hra...

1. Nemohl jsem na ní přestat myslet. Moje oči uviděli něco, co nikdy dřív. Byla to osobnost. S přesností ti nemohu říci, co se vlastně...

Bolí to, vidět jak se v tvých očích množí slzy. Nejsem bezcitná. A u člověka jako je ona, to bolí dvakrát tolik. Jak vypadá stáří? Samota...

Nemůžete mi říkat jak se mám cítit, ani říkat co bych měla dělat se svým životem. Přesvědčovat mě o vaší pravdě, když moje pravda je...