Symbiont

Při každém ránu mě čeká nehezký pohled.

Pohled na sebe sama, koukám na svůj odraz v zrcadle, nevidím nic jiného, než člověka, který nedokáže být sám sebou a strašně rád by jím byl.

Kdysi jsem v jednom ze svých starých článků zmínila, že si připadám jak Teal'c [Tyelk], ze Stargate, ale ne úplně tak doslovně. I když to někomu nemusí vyznít logicky, mám na mysli spíš parazita, který obývá jeho tělo, goa'uldího symbionta.

Zpětně si prohlížím své příspěvky na sociálních sítích a připadá mi, jako bych koukala na cizího člověka. Vypadá tak šťastně.

Co se stalo, že se právě tenhle život převrátil vzhůru nohama?

Kde se vzala tak nechuť k životu?

Proč mám najednou tolik strachu ve svém životě?

Kam zmizelo moje sebevědomí…

Moje nechuť žít.

Každý den vypadá tak, jako bych jen čekala, až smrt přijde a zaklepe na moje dveře, nebo ještě lépe by nemusela ani zdvořile zaklepat.

Každý den znamená být blíž ke smrti.

Strach ze smrti, bych řekla je zcela přirozená.

Kolem smrti je spousta otazníků, na které nikdo z nás nebude znát odpověď, dokud nepřijde ten osudný den a naše hodiny se zastaví.

To že jsem si prošla náročným obdobím, velmi náročným, kdy mé myšlenky směřovaly k tomu nejhorším, není žádným tajemstvím, ale určitě ani věc, kterou bych se každý den chlubila.

Přežila jsem to nejhorší.

S čím ale doteď bojuji jsou posttraumatické stavy.

Už delší dobu jsem uživatelem THC, nejdříve to byla pouze rekreační záležitost. Postupem času jsem začala objevovat benefity THC.

Vždy jsem měla problém se stravováním a jak už je o mariánce známo, hulihlad je součástí.

Před tím než se stal jistý sled událostí, které mi obrátily život naruby, mi tahle věc velmi pomáhala.

Učila jsem se vnímat sama sebe, začala jsem si dělat zdravé návyky, začala jsem cvičit, pravidelně jíst a hodně chodit mezi lidi. Doteď o sobě můžu říct, že z části mám lidi kolem sebe opravdu ráda.

Byla jsem hodně aktivní, prakticky nebyl den, kdy bych se zastavila.

Ale jak už to tak bývá, život vám neustále hází klacky pod nohy.

Když nastaly temné dny, pomáhala mi s redukcí stresu. Pomáhala mi mít vše kolem sebe "na háku".

Pomohla mi zůstat naživu.

Samozřejmě i tahle zelená krasavice, má i svoje negativní stránky.

Nemohu říct, že by to byla věc, na které se někdo nemůže stát závislým. Určitě ano. Ale člověk od člověka tuto závislost může prožívat úplně jinak.

U mě se projevila psychická závislost, což.. není dobré, ale je důležité si to uvědomit.

S tímto bojuji také už nějakou dobu a ze začátku, kdy jsem si začala dávat "resty", to nebylo vůbec snadné.

Moje existence na této planetě mi přišla zbytečná, můj život byl zbytečný, nic mě nebavilo, neměla jsem chuť k jídlu a jediné, na co se v té situaci moje tělo zmohlo, byl opravdu, ale opravdu dlouhý spánek.

Dnes je to tak, že se THC ve svém životě snažím značně omezit, ale ne úplně jej vypustit.

Začínám pomalu jíst, i když to ze začátku bylo opravdu těžké. Zvracení bylo součástí. Když už jsem do sebe dostala nějaké jídlo, přišlo milion výčitek. Moje hlava byla a doteď je, samotné peklo.

Každý pohled na jídlo mi převracel žaludek naruby a proto jsem radši kolikrát i 4 dny v kuse nejedla. Najedla jsem se až ve chvíli, kdy mě dostihla chuť něco sníst a nebo když už jsem opravdu musela něco sníst..

Ovšem po takovém jídle, jednou za pár dní, tělo nereagovalo zrovna nejlépe.

Měla jsem opravdu velké potíže se stolicí. Což je zcela logické.. A i tahle záležitost mě od jídla pak odrazovala mnohem více.

Poslední rok a ¾ si moje tělo a mysl opravdu prošly peklem.

První část předchozího článku, má s tímto tématem také dost společného, ale stále musím myslet na to, zda by mi, moje otevření se vám, nemohlo nějakým způsobem uškodit, protože věci o kterých bych psala, nejsou zrovna lehkovážné.

Toužím se vrátit tam, kde jsem byla před tím vším špatným.. Do těch momentů kdy můj úsměv zářil a kolem byla cítit pouze pozitivní energie.

A i když to nerada přiznávám, tak z této situace se asi nedostanu sama i kdybych se snažila sebevíc.

Tyhle kořeny sahají tak hluboko, že jeden člověk nemá šanci jej sám vytáhnout.

Nechala to narůstat a přihlížela tomu všemu.

Je čas začít.