Tajemný muž beze jména

13.4.2018 13:24 Začalo to tak z ničeho nic, zde na amatérech. Přišly mi od něj velmi rozsáhlé zprávy, které mne zaujaly. A tak jsem si s ním tedy začala psát. Po nějaké době jsem psaní ukončila, ale zase se k tomu po nějaké době vrátila. Až na pár hádek přes řádky se zdál jako ideální .. vlastně ani nevím co přesně..

Výčitky že on se mnou nekomunikuje a já že nejsem schopná přijet, i přes to, že jsem psala, že za chlapama už nejezdím.

A najednou přišel ten den. Vydala jsem se na dlouhou cestu veřejnou dopravou, tudíž mi cesta trvala tak dvě a půl hodiny. Ještě chvilku před vystoupením mi poslal jeden spoj, a chtěl abych dojela k hotelu který zarezervoval. Jenže já, úplnej neználek velkoměsta? Ne. Takže jsem si prý musela chvilku počkat. Prvně ubíhaly pouze minuty, pak desítky minut. Už jsem začala být opravdu na nervy a začala přemýšlet o tom, jestli si nevyhlídnu zpáteční vlak a nepojedu zpátky domů. Už tak jsem byla dost zklamaná. Šla jsem si mezitím ven z budovy zapálit ubalené. Na mě prostě šíleně moc lidí!

Venku byla zima, tak jsem zase zalezla zpátky a opřela se o kovové zábradlí a jen pozorovala lidi okolo sebe. Sluchátka v uších a zrovna mi začíná hrát oblíbená písnička. Začala jsem se pohupovat a hrozně nenápadně si tancovat. V tom co nevidím. Naproti mě se postavili dva muži tmavší pleti, jeden očividně hledal záchody, ke kterým vedla cesta do schodů kolem mě. Jeden z nich šel tedy na záchod a druhý se se mnou přes těch pár metrů snažil navázat oční kontakt,. No já úplně mimo, ještě jsem se tam při tom tancování řehnila a on mě při tom pozoroval, ale ten oční kontakt? Na chvilku jsem se mu teda do očí zadívala, a to byla asi ta chyba. Nic, jdeme dál.

Zavolala jsem svojí nejce, a začala povídat o mojí situaci a pochybách. Z tohohle tématu jsem se dostaly hned k několika dalším. Mezitím už začaly ubíhat hodiny kdy jsem čekala a už sledovala spoj kterým bych se mohla vrátit domů. Čekala jsem tam tak 2 hodiny a několik desítek minut.

V hlavě si jen říkám, že tohle si chlapec bude muset vyžehlit, protože tohle... U tak dochvilného člověka jako já, je šílenej ''přestupek''. Fakt jsem byla naštvaná. No, a pak zpráva, kde vlastně stojím.

Přišel ke mě vysoký, tmavovlasý, vousatý chlap s úsměvem na tváří, aaah, fajn, dobře, má kliku že má takovou držku, na tu bych se přece nemohla zlobit, ale tu větu ''Jako vážně si mě tu nechal čekat přes 2 hodiny?'', jsem si nemohla odpustit.

Nasedli jsme do auta, prohodili jsme pár vět a hned do mě cpal jídlo, hehe, skrze jeho otázky kdy jsem naposledy jedla. Je to hezké že se stará. Šíleně mne provokovaly jeho oči a pohledy. Vždycky mám problém se ze začátku někomu koukat do očí, šíleně mě to uvádí do rozpaků. Ale jemu se to očividně líbilo.

Furt jsem se musela smát, vážně jsem jela za chlapem beze jména? To jméno mi nechtěl napsat. Jediné co mi před tím napsal ''Pošeptám ti ho do ucha až tě.....'', no, však vy víte. Už před tím jsem googlila jeho číslo díky kterému jsem našla malé vodítko a zjistila pouze jméno, nebyla jsem si tím ale 100% jistá. Díky tomu vodítku jsem našla i různé inzerce.. ohledně prodeje pneumatik a nějakých dětských potřeb a spoustu dalších. Fakt jsem nevěděla co si o tom myslet, ale i přes to jsem jela.

Zastavili jsme se v jednom známém fastfoodu, moc se mi to taky nelíbilo, protože se tomuhle jídlu už vyhýbám, ale kdysi jsem to jedla dost. Uhodl oblíbené menu.. Takže jsme se najedli a pokračovala cesta na hotel. Mezitím mi v autě pomačkával krk a ruce mu sjížděly po mých stehnech. Když sjížděly k eh.. Tak už jsem ho chytala za ruku. Vše samozřejmě při řízení. Chytl mojí ruku a dal si jí na rozkrok. ''Jen aby si viděla co se mnou děláš''. Jo, hnulo to se mnou dost .Chemie očividně fungovala velmi dobře.

Hotel byl v rekonstrukci. Zvláštní? Ani ne, co je na tom divného. Prošli jsme okolo recepce, pozdravili a šli na pokoj. Velká pohodlná postel.. Uhm. Svlékla jsem se bundu a začala se smát. Ještě jsem si chtěla ubalit a zapálit, ale dostala jsem to zakázáno. Přišel ke mě zezadu a zkrátka to začalo. Šíleně se mnou škubaly hormony a ještě do toho mi v tu chvilku příroda dala dost zabrat. Provokace bylo až až. Byla jsem na hoře, úplně vlhká jsem mu přejížděla po rozkroku, samozřejmě oba bez prádla. Ty pohledy, slastné pohledy a vzdychání, ale zajet dovnitř? Jen po krajíček, protože ta příroda.. ''Okamžitě si to běž vyndat!'' Koukla jsem na něj takovým provinilým pohledem, stáhla jsem si tílko a šla tedy na záchod.

Opřel mě o stůl, pak přešli do postele. Poloha na koníčka je moc fajn věc. Člověk si i dobře zacvičí. Lidi, prostě to bylo boží a čímsi jedinečné.. Sex s ním byl prostě skvělej, ale né stoprocentní, protože můj návrh na odložení této akce až po tom co mě příroda opustí, byl zamítnut.

Vlastně jsem i věděla, že tam se mnou nebude celou noc, takže jsme si jen zašukali a pak musel jít ''pracovat'' údajně. Nevím čemu věřit a čemu ne. Po sexu jsem si k němu lehla zády a pak zkrátka usnula. Zpráva v mobilu, probudila jsem se po nějaké době, ale stále byla noc. Hezká zpráva, nějak jsem neřešila, ubalila si, zakouřila, dojedla jídlo které koupil, pak ještě chvilku byla vzhůru a šla jsem spát.. Vyspala jsem se fakt úžasně, po sakra dlouhé době. Ještě chvilku jsem se válela, udělala pár fotek a oblékla se, namalovala. Přišla další zpráva, s otázkou jestli jsem se vyspala do růžova. Celou dobu jsem neodpovídala a stále přemýšlela nad tím jménem. Jelikož mi ho pan beze jména neřekl, rozhodla jsem se ho zjistit na recepci, ještě chvilku jsem opravdu přemýšlela o tom, zda je to dobrý nápad.

Nebyl. Šla jsem na recepci, stála tam a držela klíč v ruce, koukajíc na paní která tam dělala na počítači. Stále se mi to honilo hlavou.

''Můžu se prosím zeptat, na jaké jméno byl pokoj rezervovaný?''

Začala se koukat do počítače, zpomalená sračka..

'' Pokoj číslo 15? Ten byl rezervovaný na jméno B..... B....''

Potichu jsem si to jméno zopakovala, to jméno co jsem dohledala pomocí čísla nakonec bylo správné. A v tom mi začalo hrotit dalších stovky otázek v hlavě. Má dítě ? Mí přítelkyni? Že by ta práce byla výmluva na to aby si doma ničeho nevšimli? Bože můj. Když jsem mu ocucávala krk v posteli, tak mě zarazil a dost rázně mi řekl, že nesmí být nic vidět, kvůli práci.

V tom na mě ale paní začala mluvit dál.

''A vy jste tam byla sama?''

Mezitím přišel i pan provozní a začal náš rozhovor poslouchat.

''Ne nebyla jsem tam sama, ale s ním''

A bylo to.

''My tu máme ale zaplaceno pouze za jednu osobu.''

Pan provozní po mě samozřejmě chtěl uhradil druhou osobu. Vytáhla jsem peněženku a občanku kterou po mě chtěl aby si jí mohl ofotit.. Tolik myšlenek. Těžko říct jestli jsem byla nasraná, spíš převahovalo velké zklamání. Nechá mě tak dlouho čekat a teď se ještě dozvím tohle? Nehledě ani na to, že jeho jméno není tak úplně.. Zkrátka cizí. Tolik otázek bez odpovědí. Kdo je vlastně ten člověk?

''No on vypadal tak slušně a vypadalo že peněz má dost''

Recepční do mě mohla hučet co chtěla i spolu s panem provozním, ale většinu jsem skoro ani nevnímala. Místo toho abych jen vrátila klíč a zmizela, jsem se tam zdržela tak 40 minut. Ach ty hloupá holko.

V polovině čekání co vlastně teda bude, jsem řekla ať mi dají účet že to zaplatím. Fakt jsem neměla náladu to řešit a těch pár stovek mě sice moc nepřidá, ale ani nevytrhne. V tom mě paní recepční zarazila a začala se vlastně vyptávat na jeho osobu. No, mazat med okolo huby jsem jí nechtěla, tak zkrátka narovinu. ''Já ho vlastně ani moc neznám.''

Paní se na mě tak rošťácky usmála, ale pan provozní se v tom začal rýpat víc. Zkrátka nevěděl kdy přestat s otázkama, recepční ho mezitím zarážela ať tolik nevyzvídá. Asi to byli moc dobří známí a nebo manželé, těžko říct.

Nicméně, paní recepční mi řekla že nic platit nebudu, že mu to strhnula z karty. Takže jsem se rozloučila a brala do ruky telefon.

''Je roztomilé se dozvědět, že si platil pouze za jednu osobu, u mě si skončil.''

(roztomilé jen proto, že mi psal že jsem roztomilá když spím)

Následovala blokace jeho čísla, blokace zde na amatérech a na whatsappu.

Líbí se mi, jak mě pokaždé ti chlapi dokáží dostat do takových situací.

Cesta domů byla nekonečná, ještě s tím, že vlaky měli zpoždění a mě se pak cesta domů protáhla na 4.5 hodiny (přestupy).

Ano, jsem naivní, sex jsem si užila, takže za mě to byl prostě nějakej pokus fokus.

Navečer jsem o tom začala přemýšlet a říkat si, jestli jsem nejednala moc iniciativně. Jako mám vždycky ve zvyku a je to asi jediná moje špatná vlastnost.

Každý si o tom může myslet svoje, tajemno je fajn do jisté míry.

A já ? Já furt žiju, žadný sériový vrah zatím nenalezen, a když bude, tak pak nebudu nalezena já. Kdy bude konec mým neplánovaným dobrodružstvím? :)