Malé radosti

1.8.2018 13:22 Někomu v životě dělají radost maličkosti a někomu slovo maličkost, jako je třeba hezké gesto, přijde jako urážka. Proč tomu tak ale je?

Ani nevím proč o tom píšu. Dneska na cestě do Hradce super, v autobuse jsem skoro ani neusnula a jen co jsem vylezla z autobusu, spěchem koupit zapalovač a vyzvednout “W”! Hmm, půl hodina na to dojít do fakultky na odběr krve. Po cestě na mě asi někdo vylil litr vody! Protože zaboha nevím, jak jsem mohla bejt tak šíleně zmáčená.

Došla jsem do transfuzního oddělení, vyplnila dotazník, zula si smradlavé boty a upozornila paní šatnářku ať radši moc nedýchá.

Ani náznak úsměvu, dobrá, uznávám že to slyší asi často, tak jí to zřejmě nepřipadalo tak vtipné jako mě.

Smůla.

Propůjčila mi velmi sexy nemocnické bačkůrky a upalovala jsem nahoru. Hmmm. Málem mi nechtěli vzít krev! Protože chybělo asi 20 dní do půl roku po tetování. Rlly??! Nějak jsem to okecala, její debilní kecy… “Pokud vám to tetování nedělal doktor…..” a blaaa blaaaa blaaaa. Chytnete z mojí krve rakovinu kůže!

Krev jsem darovala, samozřejmě mě ty proklaté sestřičky s cukrovejma rtíkama nechtěly pustit asi 2 minuty po odběru.

“Jsem v pohodě!”

Jo tak tuhle větu jsem jim musela zopakovat asi 5x po sobě.

Maruška vypuštěna na svobodu! Hurá!

Potřeba čůrat se nějak zvětšila, tak zabrouzdala jsem tedy do vedlejší budovy s úmyslem najít záchod. Povedlo se, po cestě zahlédla klučinu co na mě neustále koukal, záchody najity, potřeba vykonána. Koupila jídlo, koupila gumičky! Protože se mi vlasy lepily na zpocená záda!

Sedla jsem si před vlakové nádraží, hezky k vodě. A cože se to najednou začalo dít? No samozřejmě začal foukat vítr. Super. Nevzdala jsem to a hrdinsky jsem vytáhla svojí fialovou chlupatou? Ehm, Penál. Drtička, tabák, papírky a “W”. Zvládla jsem to bravurně!

Ale počkat. Já chtěla vlastně psát o něčem jiném. Zase se mi dnes zdálo o panu Totískovi. Chválil za moje výkony co se postavy týče. No a pak se probudim a je to všechno v prdeli. Potřebuju už toho zatracenýho chlapa dostat z hlavy, bylo by lehčí, kdyby to nebyly tak jedinečný dva měsíce.

V práci končím na konci srpna, jen tak mimochodem.

Šla jsem takhle ráno do práce a říkám si. “Taková zelená věc na zlepšení nálady, když budu s druhou směnou, by nebyla na škodu.

Vyšla jsem z bytu a zapálila si, pomalým krokem vyrazila směr rudé trička. V práci jako vždy, ranní porada o hovnech, blabla, teď tu máme akci, blabla cashbagy.. blabla.

“Haló??? Maruna má chuť na sex!”

Když porada skončila tak jsem šla do šaten převléct se do červené róby. Kuchyňka je spojovací místnost mezi dámskýma a pánskýma šatnama. Tak tam tak stojím a kolega č1 stál mezi dveřmi do pánské šatny. Já sluchátka na uších a absolutně neslyšící svoje okolí. Koukám na kolegu č1 a on najednou něco mluví a otáčí se směrem do pánské šatny a v tu chvilku co domluví pohlédne na mne. Sundávám sluchátka. “Hej kolego č1, nějakej problém?” Roštácky se usmál jako vždycky.

“Ne Maruuuuško!”

Kouknu za kolegu č1 a kolega č2 se zrovna holil. Zatlačila jsem kolegu číslo jedna víc do pánské šatny a neustále mu koukala do očí a říkala provokativním hlasem.. “Ahoooj č1” a neustále dokola, takhle jsem ho zatlačila až na záchod a kolega č2 se dál v klidu holil a jenom se smál.

“Hej Maruško, co děláš?!”

Řekl č1 velmi rozpačitě a vyděšeně. Dveře jsem nezavírala, č1 ze sebe pak vypustil.

“Maruško ale ráno jsem sral a fakt to tu nevoní.”

To mělo bejt asi jakože odstrašující. Začala jsem ho hladit po hrudi a v tu chvilku proklouznul pryč celej rudej.

Otočila jsem se na kolegu č2.

A zase začala mluvit pomalu provokativním hlasem.

“Ahooooj č2”

Přišla jsem k němu zezadu, byl nahoře bez při tom holení. Tak se na něj přitiskla a začala ho hladit po hrudi a jemně se tak mazlila a letmo přejížděla bradavky. Zachvilku byla jedna moje ruka na jeho teplácích v rozkroku. Někdo je natvrdo. Kousla jsem ho jemně na pár místech kolem krku.

“Maruško? Ty chceš?”

Takže jo, hloupá otázka, zhulená Maruna=nadržená Maruna, tak se zeptej ještě jednou.

Šlo se na plac a tak když pár lidí odešlo šel do kanclu a já zrovna stála mezi dveřma a cpala se mozzarelou s rajčetem.

Najednou zpoutal mojí pozornost a začal si rozepínat poklopec. Chvilku jsem koukala jak si přede mnou hraje a pak jsem si k němu šla kleknout..

Pokračování?

Ano, pokračování to mělo, ale to už si můžete jenom domýšlet.

(Za případné překlepy omluva! Jedu zrovna autobusem z Hradce)